"Sexuálně mě zneužil." A

14:06 22. října 2017


Ahoj! Jmenuju se A a napíšu vám příběh, který se stal docela dávno, ale stále zasahuje do mého života. Odehrává se, když mi bylo přibližně 5-6 let.

Když jsem byla malá, často jsme si hrávali s kamarádama u nich doma nebo běhali po venku. Skoro jako každé děti. Jednoho dne jsem šla domů ke svému kamarádovi, kterému bylo asi 6-7 let. Hráli jsme si, ale strašně nás to u nich nebavilo, tak jsme šli na dvorek a sedli si vzadu za barákem na schody a povídali si. 

Najednou z okna vykoukl soused, který byl starší než my. Mohlo mu být tak kolem 18 let. Ale znali jsme ho. Zeptal se nás, jestli si nechceme jít hrát k němu domů. Měl u sebe nějáké hračky. Držel v ruce atrapu koně. Já jsem je měla jako dítě fakt ráda. Řekli jsme, že půjdeme. A tak se taky stalo. Šli jsme do jeho pokoje, kde bylo dost hraček a samozřejmě jsme si chtěli hrát. Akorát se stalo něco jiného. Můj kamarád zůstal v pokoji a hrál si. Ale soused mě vzal do náručí a nesel vedl do pokoje. Já jsem se ptala: “Kam to jdeme?”, on řekl: “Počkej uvidíš.”.
Tam mě sexuálně zneužil… Hodně jsem potom brečela, ale věděla jsem, že to “nikomu nemám říkat”, tak jsem taky mlčela. Mlčela jsem hodně dlouho, až do doby když mi bylo přibližně 21 let. 

Určitě to mělo dopad na moje dětsví. Speciálně v sexuální oblasti. Nevěděla jsem co je správně a špatně a změnilo to můj pohled celkově na intimitu i na muže. Hodně to ovlivnilo moji důvěru k lidem.

Když mi bylo asi 12 let, uvěřila jsem. O Bohu jsem slyšela už hodněkrát předtím. Nemohla jsem ale uvěřit tomu, že by mě Bůh mohl milovat a dopustit to, co se stalo. Teď vím, že se stalo to co se mělo stát a vím, že mě to vede blíž k Němu. 
Modlilala jsem se: “Jestli Bože existuješ, tak mi to nějak ukaž!” a pak jsem jela na tábor, kde jsem vidělala, jak se křesťani k sobě chovají. Nakonec obměkčil moje srdce a uvěřila jsem tomu, že Ježíš za mě umřel, odpustil mi moje hříchy a třetí den vstal z mrtvých. 

A jak pokračuje dál můj příběh? Byl to dlouhý proces odpuštění tomu sousedovi to, co mi to udělal. Cítila jsem hodně hněvu, nenávisti, smutku a brečela jsem docela často. Zároveň jsem se přitom modlila a Bůh to ve mě začal měnit. Dokázala jsem mu to odpustit.
Celkově mám teď problém odpouštět, ale vím, že Bůh mění moje srdce skrze to, co je napsané v Bibli. Vím, že to možná bude znít divně, ale já jsem neměla žádné právo nenávidět. Bůh mě taky přes moje chyby (hříchy) miluje až tak, že za mě dal život. Dal mi milost, takže já na základě toho, ji mám dávat taky. I když se mi to často nedaří.

Samozřejmě jsou věci, které na mě mají dopad dodnes a trápí mě, ale i tak vím, kdo mě v tom může opravdu utěšit. A to jedině Bůh.

Možná jsi prožil/a něco podobného, nebo právě prožíváš. Chci tě pozvbudit, abys o tom nemlčel/a. Abys to s někým sdílel/a, klidně napsal/a v dopise, jako jsem to udělala já. Můžeš napsat Lídě, nebo i mě a pokud budu vědět jak, pomůžu ti a můžu se za Tebe modlit.

S láskou A

Podzimní série článků BROKEN VESSELS (rozbité nádoby) jsou příběhy lidí, kterým se v minulosti staly, nebo se jim dějí, fakt těžkě věci.
Přeju si a modlím se, aby sdílení těchto příběhů vedlo k povzbuzení a pomoci lidem, kteří prožívají něco podobného. Budu vděčná i za Tvoje modlitby.
Většina autorů si přeje zůstat v anonymitě hlavně kvůli rodině a dalším lidem v příběhu. Pokud chceš ale konkrétního autora kontaktovat, stačí napsat mě na facebook www.facebook.com/bespeshl/, nebo na mail Ludmilaandrs@gmail.com a já Ti se svolením autora, ráda předám konakt. 

You Might Also Like

0 komentářů