Dovolte mi, abych Vám představila člověka, který Vám svým outfitem vždy zlepší den, miluje barvy a nosí prostě to, co se jí líbí, ničím se nenechá omezovat. Představuji Vám Leničku Richterovou, která budete moct zanedlouho trochu víc poznat díky videu the change.
Další díl the change je tu!! Tentokrát s mou kamarádkou z USA - Jess, která má ovšem silné vazby k ČR, jak se můžete dozvědět ve videu. Moc pro mě znamená!! :) Video tentokrát dělal můj muž a zkoušel mě pár věcí naučit. Příběh přeložila Babu, která už sama v the change povídala!:) Pro anglicky znalé, když se přesunete kousek dolů, můžete si příběh přečíst v jazyce, v jakém ho Jess napsala :)
Onehdy tu byl článek o focení s Anetkou, kdo neviděl, ať se určitě koukne ZDE. No a z tohoto focení vzešli i nějaké ty kousky pro mě. Haha. Většinou fotila Gabrielka se kterou jsem Vás už taky seznamovala, popř. koukněte TADY. Měly jsme úžasný dopoledne! A teď už něco o mém outfitu ->
Ach jo! Jsem tak moc obklopená krásnýma lidma!! Představuju Vám jednu ze svých pražských spolubydlících a dobrých kamarádek - Anetku. Kromě toho, že je úžasná slečna, tak je stylařka a grafička. Její portfolio popřípadě zde. A dál už o jejím outfitu :)
Takže. V první řade chci říct, že obdivuju všechny vlogerky světa, protože povídat si sama se sebou do foťáku je pěkně náročný! :D Hrozně moc jsem se smála než jsem opravdu začala mluvit. možná proto pak vypadám mega vážně, musela jsem se soustředit, abych se nesmála. Každopádně - nový díl the change je na tu.
Krásná slečna Gabriela, krom toho, že je mou dobrou kamarádkou, spolustudentkou a pražskou spolubydlící, tak mi taky ve čtvrtek pomáhala natočit záběry na další díl the change uprostřed krásné Prahy. Takže jsem měla možnost vyfotit nejen ji, ale i její parádní vohoz!
Jdu si takhle s kamarádkou Helčou projít sekáč. Neočekávám, že bych třeba něco našla. vlastně jsme tam opravdu vlezly náhodou. A najednou jsem ho viděla!! Nádhernej oversize kabát.
Jsem Babu a přiznávám, ža za hrnek dobrýho kafe a příslib dopoledne plnýho srandy s Liduščiným fotografickým uměním udělám hodně. Třeba se nechám i ukecat na natočení, napsání a nafocení článku na blog. :)
Minulý týden v neděli, jsem se společně s kamarádkou Babu pokusila natočit 1. díl nového projektu the change. Kromě toho, že si myslím, že se nám to povedlo a během víkendu tu bude samotnýthe changečlánek, tak se nám povedlo získat materiály na předskokana projektu, kterým je: Babu outfit. Protože, jestli něco Babu umí, tak se umí oblékat.
Nevím jak vy, ale já zimu moc nemusím. Jakože roční období, to jo, to mám ráda, ale zimu, při které mi červená nos, to si tolik neužívám. Každopádně, už přichází, tak jsem vytáhla kožich.
Snažím se znovu roztočit lookbook.nu a můj Muž mi úžasně pomáhá. Kromě toho, že jsem od něj dostala toto úžasné kolo (oldschool LADY26), koupil mi batůžek v US, tak mě s tím vším i vyfotil. :)
Možná s tím spousta z Vás nesouhlasí, možná si říkáte, že si někteří Vaše neodpuštění zaslouží, možná si říkáte, proč bych mu měla odpouštět, když on/a mi tak ublížil/a. Proč bych já měl/a být ten/ta "splachovací"?
Odpuštění je podle mě jedna z nejvíc záhadných a těžkých věcí v životě, možná proto, že jsem si sama nebyla jistá, co to vlastně je. Znamená odpuštění to, že mi "čas zahojí rány" a pak jsem možná schopná být ve stejné místnosti jako ten člověk. Nebo to znamená, že se rozhodnu a v tu chvíli mě vše přestane bolet? To přece není možné.
Takže. Ze Símou, mojí busker ženou, to od září roztáčíme. Spoustu zpívání, spousta radosti a spolupráce. Jsem docela vděčná, jen co je pravda.
21.9. jsme si zahrály na parádní akci "Pilsen busking fest". Úžasná atmosféra i přes nepřízeň počasí. Když pršelo hodně, zalezly jsme do malebné hospůdky, daly si výborný IPA pivo "Létající falkon" a zahrály si člověče nezlob se.
Juchůůů!! Tolik se toho událo od té doby, co jsem Andršová. Hrozně ráda bych psala od rána do večera, ale bojím se, že by to nikdo nečet. Takže kratší verze: poprvé jsem letěla letadlem, poprvé jsem byla v USA, poprvé jsem...
Juchůůůůů a je to!
Jsem Andršová. Nejsem si úplně jistá jak popsat všechny své emoce. Články o všech přípravách a akcích předcházejících svatbě sem hodím za chvíli, ale teď k samotné svatbě. K samotnému 9.8.2014.
V sobotu odpoledne jsme s lidma z Kostela Jinak uspořádali piknik, kterej stál za to!! Kromě toho, že jsme si skoro všichni zkusili slackline, bylo tam spousta úžasneho jidla. Miluju jídlo!. Byl to skvělý čas strávený mezi skvělýma lidma.
Taky je to den, který si můžu zapamatovat jako den, kdy jsem se málem naučila hvězdu. Ano, neumím hvězdu. Věc, kterou umí děti ve školce. Já jsem to nikdy nezvládla, ale věřím, že s takovým přípravným týmem, který se snažil mě hvězdu naučit, to jednou zvládnu!!
cítím touhu napsat Vám "dopis". Proč? Nevím, ale poslední dobou se mě téma, o kterém chci mluvit, hodně dotýká z mnoha stran. A ještě větší spousta témat z tohoto pramení. Jsme milované!
Jeden z Vašich dotazů mě dovedl k tomu, že jsem si uvědomila, že jsem zatím nevysvětlila význam názvu a vůbec to, jak jsem k němu přišla. Je to docela jednoduchý. Před čtyřma rokama jsem jela poprvé na english-camp, na který jedu letos mimochodem zase a už se nemůžu dočkat. Jela jsem s mou krásně úžasnou kamarádkou Helenkou a díky ní jsem poznala spoustu lidí, včetně Američanů. Ale nejvíc jsme se s Hel sblížily s dvěma holkama - Natalie a Michaelou.
Měly jsme podobný smysl pro humor. Takový ten speciální. Ten, kterému se často směju sama v hlavě (haha). No a tak jsme vždy na vtipy podobného typu odvětily jedna druhé: "aww you are so special!". Později jsme si mohly vyrobit náramky z písmenkama, takže jsme měly ohromné nutkání, udělat si "special" náramky, na stvrzení našeho nekonečného přátelství (haha). Ale co se nestalo!! Písmenka už byly vybrané a zrovna "A" a "I" už vůbec nebylo k mání. Takže jsme jako kreativní duše vymyslely vlastní spelling slova "SPESHL".
Hrozně ráda bych se s Vámi podělila o jednu z mnoha situací, ve kterých si říkám, jak moc si přeju, aby Ježíše znali všichni lidé.
Příběh začíná u mého kamaráda Angela, který mi vyprávěl příběh ze svého života. Angelo uvěřil asi před deseti lety a je to úžasně zajímavý člověk, kterého stojí za to potkat v nějaké z pražských uliček - česky mluví skvěle a plynule, ale s pražským přízvukem. Haha.
V neděli jsme vyrazili s Vaškem a dalšíma kamarádama na Pastviny. I když bylo hlášeno, že bude bouřka, nic takového se neudálo. Nebylo nesnesitelné vedro, ale bylo krásně. Ale nic z toho není podstatné. Podstatné je, že je Vašek talentovanej fotograf a s Filipem udělali taky úžasný video. Jo, toho kluka si budu brát!:)
Jak možná někteří z vás vědí, ve čtvrtek večer jsme s mojí dlouholetou kamarádkou Helenečkou jely do Karlových Varů prozkoumat, jak to tam na to slavným festivale chodí. Jely jsme v pátek dopoledne z Prahy a ráno jsme měly parádní snídani v mammacoffee s neuvěřitelným Angelem a Irčou.
Máme po zkouškovým - začínají prázdniny. Pro mě poněkud zajímavý, nejen kvůli svatbě. Taky se chystám na english camp, do Chorvatska a do USA, ale o tom třeba v dalším článku. Teď chci mluvit hlavně o tom, co bylo! O prváku na VŠE, fakulta podnikohspodářská, obor Arts Mnagement.
Yeeeey!
Máme nové video s parku se Simčou. Buďte hleduplní, nebyly jsme vůbec rozezpívané a tak vůbec. Pokud nás potkáte a uslyšíte na ulici, většinou v ulici Havířská vedle ulice Na Přikopě, určitě tuhle pecku aspoň jednou dáme. Mějte krásný den!:)
Hrozně ráda bych vám pověděla o své aktuální brigádě. Pravda je taková, že zpívám na ulici se svou krásnou kamarádkou, Simonkou. Nejenom, že to doplní často mou peněženku, ale taky moje srdce. Je krásné dělat hudbu pro hudbu. Nemyslíme si, že jsme nějací virtuozóvé, ani jsme nezvládly žádnou píseň zatím napsat, jen rády předáváme radost tím, co aspoň trochu umíme.
Ano, budu se vdávat. Ano, hrozně se na to těším. Ne, nikdo mě do toho nenutil.
Poslední dobou se setkávám s úžasně nápaditými dotazy a často se ke mně dostávají informace o mé vlastní svatbě, o terých jsem já sama neměla ani tušení.
Jsem křesťanka. To je ta pasáž, kdy asi velká část z Vás přestane číst. S Bohem jsem začla mít vztah asi před 3 lety. Můj život dostal ten největší a nejdůležitější rozměr. Ničím jsem si to nezasloužila, ale najednou jsem věděla, že za mě Ježíš zemřel na kříži, že umřel za moje hříchy a třetí den vstal z mrtvých. Pokud by Vás to víc zajímalo, určitě se mě zeptejte, nebo třeba koukněte na stránky Kostela JINAK, kterého jsem součástí.
Každopádně zpět k samotné svatbě. Nejčastější otázky, které se ke mně dostávají, jsou: "A vy se jako berete kvůli sexu?", "Co když Vám to nebude v posteli klapat?", "Nepříjde Ti to staromódní? V dnešní moderní době to už nemá přece význam.", "Takže za 9 měsíců po svatbě chováš?", "A co škola?"...
V sobotu 31.5. po Kostele jinak nás můj Vašek venku párkrát parádně blejsknul (já vím, je šikovnej). Tyhle holky pro mě znamenají hrozně moc a jsem za ně vděčná! Vznikl z toho i outfit na lookbook. Mějte se a smějte se! :)
